Vyloupaná žlutá zrnka prosa (Proso obecné - latnaté) jsou nazývána jáhly. Jáhly neobsahují lepek, jsou vhodné pro bezlepkovou dietu.

Seznamte se s jáhly

Proso obecné - latnaté (Panicum miliaceum) je obilovina, jejíž vyloupaná žlutá zrnka jsou nazývána jáhly. Jde pravděpodobně o nejstarší kulturní plodinu. Pěstování jáhel se rozšířilo z Číny (7000-5000 př. n.l.) a Korei (3500-2000 př. n. l.). V Evropě jsou jáhly zaznamenány od 1300 př. n. l. Proso bylo oblíbenou obilovinou Slovanů, neboť jde o levnou a výživnou potravinu, která vařením nabude a hodně sytí.

Jáhly jsou pěstovány v sušších oblastech světa. V současnosti se mezi největší producenty řadí Indie, Nigérie a Niger.

Jsou součástí jídelníčku zejména v sušších oblastech světa. Často jsou používány i k přípravě alkoholických nápojů (pivo ve východní Africe, fermentovaného nápoje boza na Balkáně, destilátů v Asii). V Rusku se z jáhel tradičně připravuje jáhlová kaše, a to buď nasladko (ke konci vaření jáhel se k nim přidává mléko a cukr) nebo pikantní s dušenou zeleninou a masem.

Jáhly – vhodné pro bezlepkovou dietu

Jáhly mají vysoký obsah vlákniny, vitamínů skupiny B a minerálů, zvláště pak draslíku, hořčíku, železa, zinku, fosforu a mědi, vysoký podíl křemíku. V jáhlech se nachází dostatek bílkovin a také tuku. Jáhly obsahují vysoký podíl bílkovin.

Protože jáhly neobsahují lepek, jsou vhodné pro celiaky a lidi alergické na bílkoviny pšenice. Kvůli absenci lepku je vhodné při přípravě kynutého těsta zkombinovat jáhly s xanthanovou gumou. Z jáhel samotných lze snadno připravit nekynutý chléb (např. maces, atp.).

Lidé s problémy se štítnou žlázou by neměli konzumovat větší množství jáhel.

Jak uvařit jáhly

Z jáhel můžeme připravovat celou řadu sladkých i slaných jídel, kaše, nákypy, knedlíky, placičky, karbanátky...

Při přípravě jídla jáhly nejdříve přebereme, propláchneme a pak na sítu je dvakrát, nebo ještě lépe třikrát, přelijeme vařící vodou. Při vaření nebo dušení dáváme 3 díly vody na 1 díl jáhel. Do vaření přidáváme trochu soli, i když se jáhly upravují na sladko. V tom případě je můžeme vařit také v mléku. Vaříme je doměkka.

Můžeme si také vyrobit jáhlovou mouku. Jáhly spaříme vařící vodou, jak výše uvedeno, a poté zrna necháme oschnout. Suchá zrna umeleme na mlýnku na kávu nebo na mák. Z takové mouky můžeme péct buchty, chleba, nebo ji jen při pečení moučných jídel přidáváme k běžné mouce.

Jáhly a léčitelství

Vzhledem ke složení jahel je jim přisuzována řada účinků na lidské zdraví. Pomáhají lidem trpícím chudokrevností, pomáhají v prevenci a léčbě depresí a únavy. Jáhly jsou jedinou zásaditou obilovinou a proto jsou vhodné při žaludečních obtížích, zlepšují metabolismus a mohou být nápomocny jak při snaze zhubnout a tak i ztloustnout. Podporují zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů.

Při vaření jáhly nevytvářejí sliz, proto se doporučují všem, kteří trpí zahleněním dýchacích cest. Lze jimi také posílit ledviny a příznivě působí na oči. Mají blahodárný vliv na žaludek, slinivku břišní a slezinu.

Zdroje

• www.senorita.cz
• www.novyvek.cz
• www.wikipedia.org